Četl jsem poměrně zajímavý článek (či průzkum) na serveru mezinami.cz o studentských půjčkách a názorech studentů na ně. Musím na článek reagovat;

Já bych totiž do takové půjčky šel až asi v posledním případě. Tenhle “americký” model, kdy chodíme do školy kvůli tomu, abychom měli víc peněz a mohli tak lépe splácet úvěry z půjčky na školu, se mi prostě moc nelíbí. Jednak kvůli tomu, že je to půjčka a mladí lidé životem nezkušení se rovnou uvrtají do půjček (a přiznejme si, studenti “začátečníci” jsou manipulovatelní) a pak už nemohou ven.

Dále, v českých zemích vnizá všude tam, kde jde o pohyb nějakých peněz “za běžné věci” šílené riziko korupce a neobjektivity (student, který platí víc dostane lepší známky atd.). Myslím si, že naše země na takový velký krok ve školství ještě není připravena; už jen proto, že nemáme pořádné školství a z pedagogických fakult lezou (mnohdy, ne vždy!) husičky, které nejsou schopny udržet krok s osmiletými dětmi… doba, kdy učitel na základním stupni je renezančním člověkem, je už bohužel dávno pryč. V momentě, co je studium o pěnezích, je studium na prd a třeba výše zmíněné pedárny jsou toho důkazem; namísto, aby vyházeli ty, kteří by měli u dětí špatné jméno, tak kvůli dotacím a penězím raději generují magistry, kteří nejsou schopni správně dětem vysvětlit třeba krácení zlomku, jen jim řeknou, že “se to prostě tak dělá” a to je všechno.

Bohužel takový problém není jen “těch z pajdy”; fakulta dokáže vycvičit schopného učitele, o tom není pochyb, ale řekněme, že “národním sportem” je, že když se nedostanu “na techniku”, tak zkusím “alespoň pajdu”. S takovým přístupem, pokud tam lidé skončí, je jasné, že učitelství neberou jako povolání, ale jako “to co zbylo”. A i to podle toho pak tak vypadá. 

Třeba na Masarykově gymnáziu v Plzni udržují členku sboru, která učí občanskou výchovu a podobné předměty, která je schopna veřejně říci, že “posvátnou knihou Židů je Korán”. Možná to zní roztomile, ale teď si předsatvím, že takový učitel  třeba má připravit maturanta na studium na VŠ. Jak má pak chudák student se dostat třeba na žurnalistiku do Prahy, když tam chtějí obecný přehled a občanskou výchovu? Je pak opravdu chybou studenta, že ve věcech nemá jasno? 

Řeší se totiž šíleně formalismus; student není schopen odmaturovat proto, že je třeba špatně podána nějaká žádost. Za což třeba student sám nemůže, protože žádost nepokládá on. A přiznejme si, takové šílené “nápady” se dětem vtloukají do hlaviček už od školky. Všechno musí být přesné a musí to být přesně tak, jak paní učitelka chce. Nějaká možnost dialogu… kde nic, tu nic. Mluvím tedy z vlastní zkušenosti, ale pravda, já do základky chodil před 20 lety, takže se situace mohla trošku změnit. Ale nevěřím, že je situace tak skvělá, že člověk, který odmaturuje, rozumí světu. Myslím, že může rozumět svému oboru, ale nemá k vědění vztah. A namísto, aby “zapáleného” člověka na VŠ podporovali ve vědění, tak ho prvních pár letu učí, jak správně psát citace literatury, když to přeženu.

A do takového systému má nyní přijít možnost studentských půjček. Do systému, kde děti skoro ani nevědí, jak co funguje. To se mi nelíbí. Nelíbí se mi, že je nejdřív dán “v šanc” prostředek, pak až se tvoří prostředí. Mělo by to být naopak,. dle mého. Přece když pečete třeba pizzu, taky nejdříve uděláte těsto a na něho se dají další věci a nikdy ne opačně… (doufám, že neexistuje nějaký recept typu “inverzní pizza”, v tom případě to neplatí :-D)